Google AdSense

Parfém a vůně


Lidé se už od nepaměti snaží vylepšit vůni svého těla. Tento pud je zakořeněný v naší sexualitě. Dříve v pravěku muži posilovaly vůni svého pižma a tím dávali partnerce najevo svoji sílu a mužnost. Dnes má používání parfému podobný význam, ačkoliv požadavky na vůni se značně liší.Největší podíl na vzniku parfému mají obyvatelé starověkého Egypta. Ti jako první začaly využívat vonných vod, olejů a mastí, kterými potíraly své tělo. Po pádu Egyptské říše si toto umění osvojily další velmi významné národy jako Řekové a Římané. V období středověku však následoval velký úpadek v používání a výrobě parfémů. Až o mnoho let později v období vlády francouzského krále Ludvíka XIV., došlo ke vzkříšení umění výroby parfémů. On sám byl nazýván Král parfém a rozšířil jeho používání do široké vrstvy monarchie a šlechty. Na jeho dvoře se parfémoval dokonce nábytek, stěny i nádobí. V 19. Století již byli určité snahy o vytvoření parfému, ale první systém Charlese Piesse založený na zařazení složek vůní podle hudebních akordů, byl bohužel velmi složitý a neúčinný. V roce 1868 v Anglii William Perkin vytvořil první syntetický parfém.

Vynález parfému do podoby v jaké ho známe dnes je datován do roku 1920, kdy William Poucher sestavil pyramidu vůní parfému. Systém pyramidy je založen na nestabilitě parfémových složek. To znamená , jak rychle se která vůně pod styku s kůží začíná vytrácet.

Každý z nás je jedinečný a tato jedinečnost se promítá i do parfémů, protože stejný parfém voní na dvou různých lidech velmi odlišně. Mají na to vliv různé biologické faktory jako složení potu atd.